1. Ta moje holka v objetí
   na každej dotaz odvětí: "Nevím, nevím."
   Nemáte vůbec ponětí,
   jak mě to štve, když odvětí: "Nevím, nevím."

R: Patrně příliš neoplývá inteligencí,
   naštěstí nám to nepřekáží, když jsme jako milenci.

2. Ptám se, co říká na lásku,
   odpoví na mou otázku: "Nevím, nevím."
   Zeptám se, jestli žízeň má,
   odpověď stejnou zas mi dá: "Nevím, nevím."
   Ptám se, zda nechce skopový,
   představte zas mi odpoví: "Nevím, nevím."

R: Jednou to děvče nerozhodný slušně požádám,
   ať už to slůvko nevysloví, jinak se s ní pohádám.

3. Jaké to bylo, ptám se pak,
   ona mi odpoví zasejc tak: "Nevím, nevím."
   Na to zda mám jít do háje,
   odpověď její stejná je: "Nevím, nevím."
   Na to zda ví, že je na živu,
   odpoví k mýmu údivu: "Nevím, nevím."

R: Tak já už nevím, jak slyším nevím, hned se rozčílím.
   Já z toho nevím jednou se zjevím, jednou asi zešílím.

4. Zařvu: "Chceš jednu do ksichtu ?!"
   Odpověď dá mi nemlich tu: "Nevím, nevím."

   ...

   Vezou mě domů z Klondajku,
   proč mám svěrací kazajku? Nevím, nevím.
   Šuby duby duby duby,
   proč já mám pěnu u huby? Nevím, nevím.